Čivava informace
ZÁKLADNÍ INFORMACE
Klasifikace F.C.I.
Skupina IX. - Společenská plemena a toy
Sekce 6 - Čivava
Bez pracovní zkoušky
Číslo standardu: 218
Of. zkratka plemene v ČR: CHI
Země původu: Mexiko
Vznik plemene: 19. století
Průměrná délka života: 12 - 14 roků
Původní využití: Společenský pes
Využití dnes:
Hlídací pes, Výstavní pes, Dekorativní pes, Domácí mazlíček, Společenský pes
Kluby v ČR:
Chihuaua klub České republiky (CHKČR)
Klub chovatelů čivav a naháčů (KCHČaN)
VARIETY PLEMENE ČIVAVA
Krátkosrstá
Oficiální, č. variety 218 a
Tato varieta má po celém těle krátkou a dobře přiléhavou srst, pokud má podsadu, může být trochu delší. Na hrdle a břiše se připouští řidší a volnější srst. Na hrdle i ocase je srst delší, naopak v obličeji a na uších je velmi krátká. Srst je lesklá a na dotek měkká. Bezsrstí jedinci jsou nepřípustní. Zbarvení je možné jakékoliv ve všech barvách i odstínech, nepřipouští se merle.
Dlouhosrstá
Oficiální, č. variety 218 b
Dlouhá srst je hedvábná, jemná a může být rovná nebo lehce zvlněná. Podsada by neměla být příliš hustá. Delší srst je na uších, krku, zadní straně končetin, tlapkách a ocasu, kde vytváří praporce. Jedinci, kteří mají dlouhou načechranou srst, jsou nepřípustní. Zbarvení je možné jakékoliv ve všech barvách i odstínech, nepřipouští se merle.
HISTORIE A PŮVOD PLEMENE
Název tohoto psího plemene je odvozen od jména nejrozsáhlejší mexické provincie Chihuahua. Teorií ohledně vzniku čivavy je hned několik, a to diametrálně odlišných. Podle jedné z nich se předkové moderní čivavy dostali na území dnešního Mexika až se španělskými vojáky v 16. století. Jiní badatelé tvrdí, že praotce čivavy na mexickou půdu dopravili lidé, kteří cestovali na americké území až z daleké Číny ještě mnohem dříve.
Nejpravděpodobnější je ale tvrzení o původním výskytu předchůdců čivav na jihoamerickém kontinentě. Tito psi zde žili nejprve volně a byli posléze domestikováni v období existence říše Toltéků, tedy dávno před příchodem prvních Evropanů. Později Aztékové z těchto drobných psíků učinili součást svého náboženského života. Psíci představovali průvodce zemřelých, byli proto běžně obětováni během pohřebních rituálů. Stali se také hýčkaným mazlíčkem princezen z aztéckého rodu.
Po pádu aztécké říše tito miniaturní psi dále po staletí žili u místních indiánských kmenů. V 19. století mexičtí Indiáni prodávali svoje psy turistům, kteří tuto oblast navštívili. Tímto způsobem se čivava dostala do USA i do Evropy, kde dovežení psi zaujali některé chovatele a podnítili vytvoření moderního standardu, který byl organizací FCI uznán v roce 1942.
POVAHA
Zástupci tohoto plemene se svou velikostí řadí mezi celosvětově zcela nejmenší psy. Čivava je plemenem ostrých protikladů. Ačkoliv je skutečně nepatrného vzrůstu, její povaha jako by patřila psovi velikostí mnohem mohutnějšímu. Je velmi smělá a vysoce ostražitá, zejména v mládí o sobě ráda dává vědět v podobě pronikavého štěkotu. Je to pes, který budí mezi lidmi rozporuplné reakce. Jedněmi zatracovaný a posmívaný pro svůj trpasličí vzrůst, druhými hluboce milovaný věrný společník, který může svého pána doprovázet doslova na každém kroku. Nejen po svých, ale taktéž pohodlně v náruči nebo v tašce. Některé čivavy jsou s úspěchem používány jako canisterapeutičtí psi.
VÝŽIVA
Odpovídající krmivo vybíráme vždy podle velikosti a stáří psa. Denní dávka musí přitom obsahovat všechny potřebné živiny a vitamíny v potřebném množství. Chovatel čivavy má velkou výhodu oproti chovatelům větších plemen, co se týče finanční náročnosti na pořízení dostatečného množství krmiva. Při vynaložení poměrně nízkých nákladů lze čivavě zajistit tu nejkvalitnější dostupnou stravu. Někteří chovatelé připravují stravu pro psa doma, při tomto postupu je ovšem velmi obtížné docílit každodenně optimálního nutričního složení potravy. Přesto se k této alternativě uchyluje pozvolna stále více chovatelů, jejichž záměrem je poskytnout svému psovi co nejpřirozenější stravu. Celkově nejvyhledávanější možností je v současné době konzervované či superprémiové granulované krmivo, u kterého můžeme přesně odměřit adekvátní krmnou dávku. Některé typy granulí jsou speciálně tvarované tak, aby se psovi dobře zpracovávaly v miniaturních čelistích, příjemným bonusem je obsah složek, napomáhajících prevenci proti zubnímu kameni. Některé čivavy mají sklony k mlsnosti, zároveň hrozí při nevhodné výživě tomuto plemeni nebezpečná obezita. K obojímu je potřeba při výběru stravy přihlédnout.
ZDRAVÍ
Průměrná délka života: 12 - 14 let.
Ačkoliv průměrná délka života čivavy nijak výrazně nepřevyšuje stejný údaj u ostatních malých plemen, někteří jednotlivci plemene čivavy se dožívají nadprůměrně vysokého věku. Ačkoliv se jedná o poměrně zdravé psí plemeno, některá onemocnění se mohou u čivavy objevit v hojnější míře. Tenké končetiny tohoto psa jsou velmi křehké a náchylné na vnější poranění. Mezi nejčastěji zaznamenaná onemocnění u čivav patří luxace pately, což je onemocnění příznačné pro malá plemena psů. Někdy představuje jediné řešení chirurgický zákrok. Čivavu může především v mladším věku postihnout hypoglykemie, způsobená velmi malou kapacitou žaludku a nerovnováze mezi dodanou a spotřebovanou energií. Zranitelnou oblastí představuje oblasti zubů, které jsou náchylné k tvorbě zubního kamene. K dalším zdravotním problémům, které se u čivavy vyskytují častěji, patří obezita, kožní choroby či hydrocefalus.
Čivava patří mezi psí plemena, po kterých je dlouhodobě vysoká poptávka. Tato skutečnost nahrává mnoha nezodpovědným množitelům, kteří za účelem co největšího finančního zisku produkují obrovské množství štěňat bez průkazu původu. Rodiče těchto štěňat jsou degradováni na pouhé výrobní stroje, spolu se štěňaty žijí často v otřesných podmínkách, bez potřebné péče a prostoru, v minimálním kontaktu s člověkem. Štěně, pocházející z takového prostředí, si odnáší fatální újmu a je negativně poznamenáno na celý život. Jednak dlouhou škálou fyzických vad, ať už zřetelných či skrytých, ale také v podobě behaviorálních problémů. Pečlivý výběr štěněte s průkazem původu z řádně registrovaného chovu je jediným způsobem, jak se uchránit osobního zklamání a problémům z pořízení vážně nemocného a problémového psa. Zároveň představuje možnost, jak pozitivně přispět k řešení celkové situace a postupně zamezit dlouhodobému týrání alarmujícího množství psů.
PODMÍNKY UCHOVNĚNÍ
V případě zájmu o uchovnění psa je praktické stát se členem některého z příslušných chovatelských klubů. V České republice existují dva chovatelské kluby věnující se čivavám, jejichž podmínky ohledně uchovnění se v detailech liší. Chihuaua klub České republiky povoluje absolvování svodu psům starším devíti měsíců, zatímco dle řádu Klubu chovatelů čivav a naháčů je účast na popisném svodu povolena až ve věku psa deset měsíců a více. Další nezbytnou podmínkou je absolvování klubové, speciální, mezinárodní či národní výstavy po dovršení jednoho roku psa, přičemž pes musí být na této výstavě ohodnocen nejhůře velmi dobře. Mezi vylučující vady při bonitaci patří otevřená fontanela, závažné odchylky v osrstění psa, absence ocasu, výrazně nestandardní tělesné proporce nebo celkově závadná stavba těla, zdeformované čelisti, příliš krátké či visící ucho, poruchy chování.
MOŽNÁ ZÁMĚNA
Pražský krysařík
Někteří lidé mají podobu miniaturního psíka zafixovanou výhradně se světoznámou čivavou, a tak s ní mohou celkem snadno zaměnit zástupce vzácného pražského krysaříka, ačkoliv se obě plemena vzájemně fyziologicky dosti výrazně liší. Moderní pražský krysařík vznikl teprve nedávno, v průběhu 80. let 20. století. Ideální kohoutková výška je 20 - 23 cm při hmotnosti 2,6 kg. Velikostně je tedy s některými většími zástupci plemene čivava téměř identický, působí ještě o něco křehčím dojmem díky méně osvalenému krku, opticky delším končetinám a o mnoho drobnějšímu hrudnímu koši.